Jsem šťastná na volné noze?
Pustila jsem se do otázky, na kterou je Instagramový rozsah u příspěvku bohužel příliš malý! A rozhodla jsem se ji rozepsat, taky jste si to na 95% odhlasovali :))
V posledním týdnu mi kamarád řekl, že je hrozně fajn, že se živím tím, co mě baví a já se zamyslela, jestli mě to ještě baví ...
Dnes mi kamarádka jen tak v meziřeči řekla, že odchází z práce, která jí už nic nedává a začne dělat to, co ji baví. Pak jsem se nad těmito dvěmi situacemi zamyslela ... Já jsem ten typ člověka, co se zatím nenaučil být úplně spokojený a těžko se mu třídí myšlenky, protože jsou neustále proměnné, ale aspoň trochu se vám pokusím popsat. Popsat jaké to je pracovat z domu a být pánem svého času. Ale také nevědět, jestli budu mít další měsíc práci.
Ve zkratce ...
Živím se tím, že vytvářím content pro Nemléko společně s recepty a do toho spravuji jedny internetové stránky. Pak fotím (nepravidelně), co mi různě chodí a pracuji hlavně z domu. Což musí vypadat pro někoho jako job snů - jen fotit a být doma v teplákách.Práce snů ?
Práce snů ?
Ta to je to, ale až ve chvíli, kdy máte opravdu silnou vůli a nastavíte si takový pracovní režim, kdy například od 8-13 opravdu jen pracujete. A plníte si povinnosti tak, aby se na vás nakonec všechny nezhroutily.
Teď už zpětně chápu kamarády, co byli freelanceři a pronajímali se někde kancelář. Já si kancelář určitě nepronajímám a vždy jsem mohla a můžu chodit do kanceláře klientů, ale nikdy jsem k tomu office prostředí moc nepřilnula. A tak chodím do knihovny :) Nebo samozřejmě po kavárnách, jen to pak leze do peněz a hlavně, kdo je na vás zvědavý, abyste byli 3 hodiny zasedlí s jedou kávou, nebo čajem.
Rady zkušenného prokrastinátora:
- Udělejte si týdenní plánovače a piště si denní TO DO listy, které ale zároveň i plňte!
- Dejte si reálné denní cíle, co chcete stihnout. Už jen to, že něco uvidíte napsaného, tak budete mít větší chtíč do splnit a škrtnout, no vážně.
- Seřaďte si úkoly od toho, co nejvíce hoří, po ten, co chvíli ještě počká.
- To, že by se mělo pracovat mimo pokoj (ložnici) já sama nedodržuju, ale asi záleží jaký má kdo vztah k Netflix. Když mi není dobře, zvládnu dělat fotky, nebo maily klidně v posteli.
- Ale jestli to doma prostě nejde, tak choďte ven, využijte třeba knihoven, kam můžete chodit free. Technická je snad i nonstop. :)
- Neprokládejte práci telefonem, jestli ho akutně nepotřebujete, mějte ho třeba v druhé místnosti.
- Na Instagram (nebo jinou apku) si nastavte ideálně časové omezení, kdy vás aplikace upozorní, že už do ní koukáte až moc. Nevím jak vy, ale já prokrastinu na telefonu převážně na Instagramu a úpravě fotek (které pak jdou na Instagram).
- Facebook ani nezačínejte v rámci prokrastinace rolovat dolů - to nemusí nikdy skončit, vím o čem mluvím!
- Není od věci si trochu naplánovat i jídlo a vaření, to si tak odběhnete do kuchyně a 3 hodiny jsou fuč. Byly i časy, kdy mi tak vše hořelo, že jsem raději ani neztrácela jídlem čas, což určitě nedoporučuju. Vyplatí se mít uvařeno něco dopředu, nebo alespoň mít nějaké základní suroviny na rychlé jídlo doma.
Co beru jako největší mínus toho, být frelancer ...
je to, že někdy jste na tom s časem hůř, než kdybyste chodili na tu 8hodinovku po-pá. Ale i tady, jako ostatně asi všude, platí, že jaké si to uděláte, takové to máte. To pak nemůžete být naštvaní na žádný systém, leda sami na sebe.
Taky budete mít najednou trochu jiné vnímání času a mě utíká teda dost rychle. Nerozlišuju příliš rozdíl mezi pondělím, středou, nebo nedělí. Což je chyba, práci byste si měli naplánovat tak, abyste měli čas i pro sebe, na koníčky a ten víkend si nechali ideálně volný a načerpali další energii.
A tady naražím na problém, který mě osobně zužuje nejvíc, snažím se toho kolikrát udělat co nejvíc a ideálně zároveň a nakonec se v tom tak ztratím, že nic neudělám pořádně a můžu zažít odznovu. A právě proto je dobré psát si ty týdenní plánovače, rozvhrnout si práci, dělat ji smysluplně a postupně a nechat si čas i na to volno a úplně vypnout.
Tohle asi mělo přijít jako zářný závěr, ale napíšu to hned, ať si někdy stěžuju jak chci, tak ta volnost, možnost něco tvořit a být pánem svého času, to za to opravdu stojí. A navíc neděle už není nejhorším dnem týdne!
Vzpomínám, že byly dny, kdy jsem byla v 6 na nohou, šla běhat a kolem 10 jsem měla vše hotové. Pak je tu ale i opačný případ, kdy jsem se vykutálela z postele v 10 a v 6 (a ani pozděj) neměla hotové nic. Nejlépe to vystihla jedna slečna, co mi psala pod příspěvek, o tomhle článku: Musí to chtít vůli jako blázen, a asi bych to lépe neřekla.
Uživím se?
Tohle je asi otázka, která zajímá většinu, včetně mě. Pro někoho asi nepředstavitelné, nemít to své jisté a být na tom každý měsíc tak nějak jinak. Já jsem měla obrovské štěstí, za které jsem pořád šíleně vděčná, a to když mě oslovila Amálka z Nemléka a z toho se stal jeden ze dvou fixů. Pak se mi opravdu vytvořil ten job snů, kdy jsem mohla fotit, vařit a sdílet recepty a zároveň taky platit nájem!
Ale jak už jsem psala nahoře, jsem sama k sobě hodně kritická a kolikrát mě ty fotky uvedou do takové menší depky, kdy mi stále nejsou dost dobré a prosedím u nich třeba den. Dělám to už dlouho a pořád neumím efektivně odpočívat a říkat ne na další práci, ikdyž na ni nemám už kapacitu. Ono asi vše má své "ale". A kolikrát mě dostane otázka, co si pokládám sama: co by bylo, kdybych nedělala tohle. No co by bylo, přišlo by zase něco jiného :)
Dále mám různé menší focení a spolupráce, které chodí už různě a určitě byly měsíce, kdy nepřišlo nového nic. Jestli to není tak trochu daň za tu pracování v posteli v teplákách :)) Když sečtu vytváření contentu a správu internetové stránky, která s focením nemá nic společného mimochodem, tak si nestěžuju. Ale je to podle mě hrozně těžké soudit. Každý má zcela jiné nároky na život, koníčky, bydlení apod. Za mě a mé výdaje se ale uživit určitě dá.
V důsledku je pro mě tedy zásadní mít něco fixního v podobě stálých klientů a zatím si neumím představit, že bych nevěděla, jestli budu mít v daný měsíc vůbec nějaké peníze a každý měsíc řešila nové zakázky. Ale to je zas jen můj osobní pohled, věřím, že někdo jiný by s tím problém třeba ani neměl.
Baví/nebaví
Tohle je pro mě asi nejtěžší smysluplně zodpovědět . Baví a šíleně moc, ale zároveň cítím, co se děje, když se z koníčků stává práce. Nápady už tolik nechodí, s výsledky jsem ve svých očích teď často nespokojená, protože mám stále tendenci se někam dál posouvat, ale zároveň nemám dostatek času se na ten posun víc soustředit. Ale je to podle mě normální, když děláte něco, co vás baví a dlouho do toho koukáte, tak vám výsledky najednou začnou připadat "nějak málo".
Co mě opravdu zaručeně vždy znovu motivuje, jsou reakce od lidí co znám, nebo neznám právě na Instagramu. Já myslím, že nikdy nebudu mít žádné vysoké číslo sledovatelů, protože mám problém aktualizovat své portfolio a recepty tady, natož ještě honit reklamu a algoritmus na Instagramu. Ale za vás, co tam jste a ikdyž mě neznáte, tak mi kolikrát poradíte, nebo mě pochválíte, jsem ze srdce vděčná, opravdu. To asi nejde ani moc popsat, jak moc! <3
Kde shánět práci?
Ke mě vše nějak doplulo časem samo. Čím víc, jsem se snažila hledat, tím víc to nešlo a teprve, když jsem tomu dala volný průběh, si mě to našlo samo. A co tak poslouchám příhody svých přátel, tak ono to tak nějak dopluje samo poměrně často.
Myslím, že dnes může mít člověk takových kvalit, ale co z toho, když se neumí "prodat". Sama vidím kolikrát fotografy (a nejen ty), které bych tak já ani nenazývala, ale díky své prezentaci si svou cílovku našli. Když vás něco baví, tak o tom světu řekněte a snažte se to rozšířit mezi své přátele, nakonec vám tu práci snů taky dost možná dohodí právě oni.
Z mé zkušenosti můžu říct,že se klienti ozývají na základě portfolia, doporučení nebo (a to nejvíce) právě díky Instagramu. A nebojte se oslovovat vy sami. Mně když se něco zalíbí, tak se prostě zeptám, jestli by neměli zájem o spolupráce. Nic horšího, než to, že email zůstane navždy nezodpovězen, se jistě nestane :))
Taky není od věci udělat tu a tam něco zadarmo, nebo formou barteru. Rozšíříte si portfolio, získáte nové kontakty a zkušenosti
a to vše se hodí, to mi věřte. A používejte sociální sítě, přilepte něco na Facebook nebo Instagram a uvidíte, kam až všude se to může dostat. Já vždy argumentuji tím, že jsem na Instagramu našla lásku, práci i bydlení, takže tak))
Jestli vás práce nenaplňuje, nebo nebaví, zkuste se dát na vlastní dráhu. Je to kliše, ale nikdy není pozdě a kdo nic nezkusí, nic nezíská!
A teď bych si jen přála, aby to šlo přečíst, nebylo tam moc hrubek a aspoň malinko to předalo <3